Procházka do Vrchotových Janovic
Místo: Vrchotovy Janovice (mapa)
Termín: 6. července 2016
Ve středu 6. července 2016 jsme se vydali s pyšelskými dětmi na krátkou procházku do Vrchotových Janovic. Z našeho týmu vyrazili dva Petrové, z pyšelského domova pak Míša, Pavlík a Marcelek.
Z Pyšel jsme se vydali autem do Olbramovic, kde jsme ho zaparkovali před nádražím. Tedy na stejném místě, odkud jsme před zhruba dvěma měsíci vyráželi na pochod Praha-Prčice. Odtud jsme se vydali po žluté značce do Vrchotových Janovic.
Z Olbramovic jsme vyrazili po žluté značce vedoucí po silnici. Z té jsme však brzy odbočili na menší asfaltku vedoucí přes obec Podolí, kde jsme se zastavili u ohrady s koňmi. Pak jsme po žluté pokračovali až do cíle naší cesty.
Ve Vrchotových Janovicích stojí původně gotická vodní tvrz přestavěná na renesanční zámek. Za druhé světové války zde sídlilo německé vojenské velitelství, po jejím skončení se zde vystřídalo několik státních institucí a následně byl opuštěn a pomalu chátral. Na konci 50. let jej zachránilo Národní muzeum, které zde má expozice zaměřené na zvonařství a společnost 19. století.
Kolem zámku se rozkládá krásný zámecký park, který sice není velký rozlohou, ale díky svému uspořádání patří k nejmalebnějším zámeckým parkům v celé republice.
Díky poslední soukromé majitelce Sidonii Nádherné z Borutína, která zde žila v první polovině 20. století, se sem sjížděli příslušníci nejen pražské inteligence, mimo jiné básníci Karl Kraus, Reiner Maria Rilke, biskup Antonín Podlaha, dále Karel Čapek či Alice Masaryková. Sidonie Nádherná byla vzdělanou ženou, která se zabývala i o kulturu a byla též významnou mecenáškou.
Po prohlídce zámku a přilehlého parku, kde jsme si dali piknik a chlapci se lehce vyběhali, jsme se vydali na zpáteční cestu k autu. Tentokrát jsme vyrazili po naučné stezce po stopách hraběnky Sidonie. Cestou jsme si připadali jak v safari. Během krátké chvíle jsme spatřili slepýše, a z bezprostřední blízkosti srnky či čápa. Do Olbramovic jsme tentokrát došli přes Slavkov a okraj Podolí, odkud jsme pokračovali polní cestou až k táborské trati.
Kudy jsme kráčeli, si můžete prohlédnout na mapce na tomto odkazu. Není však zcela přesná, protože zpátky jsme díky nepříliš dobrému značení trošku bloudili. I tak si myslíme, že si akci kluci užili a budou na ni rádi vzpomínat.
(49.66868328755079, 14.57810640335083)