Prčický víkend
Místo: Sedlec-Prčice (mapa)
Termín: 17. - 19. května 2024
Stejně jako v minulých letech jsme se i letos vydali na turistickou událost roku - pochod Praha-Prčice. V minulých letech jsme vyráželi v brzkých ranních hodinách z Prahy. Protože jsme letos měli děti ze čtyř různých domovů, pojali jsme akci jako celovíkendovou.
Pro Tomáše a Ondru náš dobrovolník Petr zajel autem, zatímco Gabča a Petr dojeli do Prahy po vlastní ose. Všichni účastníci se tak sešli okolo šesté hodiny. Po večeři, kterou jsme si dali ještě v Praze, jsme vyrazili do Milevska, kde jsme přespali v kempu. Ještě předtím jsme si však dali večerní procházku po městě.
Ráno jsme sbalili stan a vydali se do Milevska ke kulturnímu domu, kde naše trasa začínala. Po registraci nám už nic nebránilo vyrazit přes náměstí a areál románského kláštera směrem k našemu cíli - Prčici.
První úsek cesty přes Držkrajov do Týnice vedl lesními a polními cestami, zde jsme se napojili na silnici, která nás dovedla k první kontrole v Přeštěnicích. To už jsme měli za sebou zhruba devět km. Střídavě po silnici i lesními cestami jsme došli přes Dobřemilice a Šichovu Vesec k druhému punktu do Nadějkova. Zde jsme se u stánku přesvědčili, jak málo stačí ke konfliktu - prosba o vystavení paragonu za občerstvení a informace, že bez paragonu nic nezakoupíme.
Druhá polovina cesty byla o něco méně náročná, neboť jsme šli převážně z kopce. Z Nadějkova jsme pokračovali přes Boučí, kde jsme opět s žádostí o paragon neuspěli, ke Starcově Lhotě. Po krátkém úseku po silnici nás čekala nejkrásnější část cesty - lesním úsekem okolo osady Busíny až k vesničce Ounuz. Poté jsme se již vynořili na Monínci, kam občas jezdíme s dětmi lyžovat. Po seběhnutí sjezdovky nás čekal už jen poslední rovinatý úsek až do Prčic.
Poté, co jsme pořídili cílové fotografie, jsme se autobusem vrátili zpět do Milevska. Protože však Gabík musel být v neděli dopoledne přítomen na fotbalovém zápase svého týmu, vyrazili jsme už v sobotu večer do kempu v Kosmonosech. Po snídani jsme sbalili stan a vyrazili na fotbalový stadion do Horek, kde onen zápas proběhl. Se zbylými chlapci jsme shlédli část prvního poločasu a vyrazili do Mělníka, kde jsme si dali oběd a krátkou procházku okolo zámku a soutoku Labe s Vltavou.
Pak už následovala cesta do Kralup, kde jsme zanechali Toma, a Unhošti, kde se s námi rozloučil Ondra. Petra jsme pak zavezli na vlak kterým se dostal až domů - na Moravu.
Ač byl tento víkend logisticky náročný, abychom dokázali všem vyjít vstříc, věříme, že si jej všichni kluci užili na maximum.
(49.57080860423159, 14.529528869980588)